Když píšu novou knihu, většinou má pracovní název, který se téměř pokaždé objeví i na její obálce. Ta, která vyšla v listopadu 2023, měla původně název 24.kilometr. Vcelku seděl, jenže pak se mi do textu vnutila ještě jedna původně vůbec nezamýšlená postava (to se tak někdy stane:-) a ta mi poněkud zkomplikovala trasový rozvrh. A protože znám své čtenáře, vím, že špatně snáší faktické nepřesnosti, a ty se mi pak objeví v mailu jako bumerang omylů. Takže mi nezbylo nic jiného, než si znovu prostudovat už dokončený text, cesty svých literárních postav a jejich polohu na dálnici, která v knize sehraje dost podstatnou roli. A znovu si celý úsek dálnice, na které se mé postavy vyskytly, projet na sedadle spolujezdce. Pozorně jsem sledovala tabulky s kilometry a jak to kolem dálnice vypadá. Velmi jsem si gratulovala, že jsem se neřídila pouze podle mapy, protože na nich opravdu nevidíte, že úsek, o kterém jste původně psali, je ohraničen protihlukovou stěnou, takže jistá auta tím pádem nemohou vyletět z dálnice. Jenže čísla v názvu knihy také přinášejí jistá úskali. Napsaná vypadají pěkně, ale zkuste je vyslovit třeba v knihkupectví. Například řadovou číslovku 43. nebo 33.
Takže jsme se nakonec shodli na čísle 30. Sice v těchto místech rovněž brzy vznikne protihluková stěna, ale s tím už se nedá nic dělat:-))
A jak už je mým zvykem, při psaní mé šesté knihy jsem se opět nechala inspirovat skutečnými příběhy a událostmi. Takže když vám budou připadat osudy mých postav mírně neuvěřitelné, mohu vás ubezpečit, že je psal sám život. Radka opravdu statečně (a bohužel marně) bojovala s pirátem silnic, Nině uletělo letadlo, Miroslav se nemohl dlouho rozhodnout a mnohé věty v Tomášově příběhu byly skutečně vysloveny. Bohužel.
Mnozí kamarádi i známí už se prostě smířili s tím, že se z nich občas stanou literární postavy:-)
Gabrieloviny
Vždy jsem si přála slyšet Gabriela. Už od chvíle, kdy před více než deseti lety vyšla moje prvotina Člověk Gabriel. Nějak jsem si pro něj představovala hlas Eduarda Cupáka nebo Miroslava Moravce, jenže právě tito majitelé sametových hlasů už bohužel žádnou audioknihu nenačtou. A ač jsem se snažila, za těch deset let Gabriel stále nepromluvil. Až jsem se na jaře 22 s kamarády vydala na procházku po Českém Švýcarsku. A při chůzi nějak přišlo na Gabriela i právě končící autorská práva u původního vydavatele. Od té doby se musím smát, jak si to Gabriel zase zařídil. Mě to totiž právě u něj vůbec nepřekvapuje. Dokonce jsem při příležitosti jednoho z dalších dotisků sepsala pár historek, které jsem díky mé nejoblíbenější literární postavě v uplynulých letech zažila.
Takže vše dopadlo tak, že jsem změnila vydavatele, a náš první společný počin se se hned na podzim začal natáčet v jednom pražském studiu. Aby tam Gabriel promlouval hlasem herce Slováckého divadla Josefa Kubáníka. Kterého jsem si vybrala nejen proto, že ovládá slovácký dialekt. Jak jsem totiž zjistila u jiné mé knihy, posluchač velmi rychle pozná, kdo má tu specifickou mluvu Moravského Slovácka naposlouchanou a odmluvenou, a kdo ne.
A že jsem si vybrala dobře, dokazovaly další a další kapitoly, které mi posílali ze studia na korekturu, a já je poslouchala, najednou odplouvala do jiných časů i jiné doby, a úplně zapomínnala, že ta slova jsem vlastně napsala já:-) Tak skvěle je Josef namluvil.
PS. Audiokniha Člověk Gabriel vyšla v listopadu 2022. Jako skvělý dárek pro ty, kteří chtějí v klidu usednout a nechat se nést cvalem koňských kopyt, zvuky cikánských vozů i hladivou mluvou Moravských Slováků.
https://www.katerinadubska.cz/blog/2017/7/gabrieloviny-i
